11. – 18.8. Letní tábor v Jizbicích :)

Naši milí přátelé,
tábor je za námi. Byl to úžasný týden strávený s báječnými lidmi se srdcem na správném místě. Díky Vám, jsme mohli dětem vykouzlit tábor plný dobrodružství a nezapomenutelných zážitků – vybralo se neskutečných 104 500 Kč. Poděkování za finanční příspěvek a táborová trička patří také firmě Amrest. Moc všem děkujeme!
Na závěr bychom se s Vámi rádi podělili o příběh jedné z účastnic tábora, která své pocity sepsala a poslední den před odjezdem nám příběh přečetla. Krásně, silně a upřímně napsané. Všechny nás její příběh dojal a zahřál u srdce. Přejeme hezké čtení.

“Naše společné vzpomínky
Přijeli jsme sem kvůli jedné věci. Někdo se těšil a jiní zas ne. Někteří se i báli co vše je tu potká. Každý z nás měl nějaký pocit. Strach, radost, úzkost, pocit štěstí, pocit neznámého. Já osobně jsem se velice bála. Nevěděla jsem, co mě zde může čekat. Bylo to jako když jdete poprvé do školy. První třída. Bojíte se, že nezapadnete nebo že vás nebudou mít rádi. Takový pocity jsem měla. Sice jsem tu už jednou byla na jednu noc, ale ten strach byl najednou větší než já. Každý si jistě vzpomíná na náš první den příjezdu, který byl před týdnem. Teď tu však jsme jako kamarádi. Jak jsme se neznali, bavili jsme se jen s lidmi, které jsme znali, to bylo více obtížné. Někteří se třeba i zkoušeli seznámit a bavit se i s více lidmi, ale mě ovládal stále strach. Musím uznat, že tento tábor mi opravdu dal hodně. Poznala jsem nový lidi, který jsou fakt fajn a super. S kamarády jsme se o sobě dozvěděli věci, které jsme o sobě ani v DD nevěděli. Našla jsem tu i oporu v dospělých. Je spousta věcí, o kterých bych tu mohla povídat, ale hlavní na tom všem je, že jsme si to všichni užili. Ať už jako tým, jako kamarádi, nebo jako rodina. Když jsme například museli bojovat za svůj tým proti ostatním, i když to byli kamarádi, nebo sedět u stolů a bavit se jen s týmem. Byla to prostě zábava a doufám, že i vy jste si ji užili. Na začátku to bylo zdivočelé, ale teď už víme, že se příště nemusíme bát. Spíše se těšit na to až se zas shledáme a budeme se zde bavit jako kamarádi co se znají už dlouho. Na jednu stranu je super, že máme FB a můžeme si napsat, jak se máme nebo jak jde život. Můžeme být stále v kontaktu a třeba se i někdy sejít mimo tábor. Jedno vím jistě. Příští rok až pojedeme zase sem, budeme se těšit na super kámoše a na další dobrodružství. Uděláme si zas spousty společných vzpomínek.”

 

Žádný komentář

Enroll Your Words

To Top